Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se učit básničku.... aneb Sergej a jeho "Zázračné prášky"

11. 05. 2016 12:01:00
„Jestlipak už umíte básničku?“ Zeptala se mě moje kamarádka, jejíž dcerka chodí do stejné třídy, jako můj "dáreček".

„Musím říct, že nám dala pořádně zabrat! Docela chápu, že na ní děti dostaly čtrnáct dní...“ pokračovala potměšile, když si v mé tváři jako v otevřené knize přečetla, že u nás doma se žádné večerní drilování veršů nekoná.

Hrdinně jsem odvětil, že to za dva večery zvládneme. „Co by mohlo být těžkého na básničce ve druhé třídě“, říkal jsem si ... To jsem se ovšem šeredně spletl.

Autorem básně byl Sergej Michalkov, jmenovala se „Zázračné prášky“... a „na prášky“ jsem z ní byl hlavně já. Zasekli jsme se už u křestního jména autora. Jméno, které v češtině snad ani nemá ekvivalent, holka tak dlouho pletla, až jsem se odhodlal k mimotechnické pomůcce: „Žádný Uděj.. Sergej!“ Zadeklamoval jsem s důrazem na první slabiku. „To jméno opravdu začíná jako to sprosté slovo...“ trochu jsem se až lekl vlastní odvahy „prostě jako kdybys chtěla říct ́kakej ́, ale sprostě“ motal jsem se kolem problému jako slon v porcelánu.

Dcerka se postavila doprostřed pokoje a začala znovu: „Zázračné prášky, Ser.....ééééé“ a mě na čele vyskočily kapičky potu. Došlo mi, že jestli tu pomůcku chci opravdu dotáhnout do konce, budu muset vysvětlit i druhou část. Upřímně řečeno, v této věci jsem už odvahu hledal marně.

Samotná básnička, to byl teprve oříšek. Její náročnost spočívala v tom, že neměla žádný děj. Autor prostě popsal všechno, co se dá vidět v lékárně. K tomu všemu dost chaoticky a bez ladu, či skladu: posuďte sami:

Ve vitríně baňky, sklínky,

váhy, misky na kelímky

... Opravdu existují misky na kelímky? To je něco jako obaly na sáčky? Automaticky mi naskočilo klasikovo zlidovělé: „vracejte podšálky!“

prášky, kapky, ampulky,

tabletky a pilulky,

... Dosud jsem si myslel, že prášky, tabletky a pilulky je jedno a to samé....

oplatky a tuby s mastí,

obvaz, sáčky s leukoplastí,

... Oplatky? V lékárně mezi léčivy? To do toho básník zahrnul i lékárníkovu svačinu...

plechovky a krabice,

vitamíny Á, Bé, Cé

Plechovky a krabice? To jsme se octli na skládce... Vytvořil jsem si vlastní rým

Už jsem ve svém věku v životě slyšel i četl hodně stupidit, ale tohle dílko bych směle zařadil do TOP TEN!

No uznejte, že něco takového se naučit, to chce opravdu hodně trpělivosti... a nebo hodně prášků. Neměli jsme ani jedno a tak jsem vsadil na hravost: Text jsem měl před sebou otevřený a holce jednotlivé části předváděl: Váhy jsem naznačil tak, že jsem ruce otočil dlaněmi nahoru a střídavě jimi zapumpoval, rukama jsem naznačoval tvar baňky i ampulky, prášky jsem dělal tak, jako bych si sypal sůl do úst, vzápětí jsem naznačoval kapátko.... Abych připomněl tabletky, jsem si ťukal na dlaň, jako že si hraji s tabletem a když přišly na řadu pilulky, dělal jsem „pilota“. Na tyhle nápovědy jsem byl obzvláště pyšný.

Takhle s nápovědami dcerka text párkrát překoktala, ale mě bylo jasné, že bez nich to nepůjde....

Druhý den, když přišla řeč na básničku, holka mě posadila: „Nic neukazuj!“ a vystřihla jí bez jediného zaškobrtnutí. Spadla mi čelist...

„My jsme si to s holkama opakovali ve družině...“ pronesla jenom tak mimochodem, „jo a to jméno... měl jsi mi vysvětlit, že je to jako dvě slova: Ser a gej!“

„A ty víš, co znamená slovo gay?“ zeptal jsem se vyplašeně.

„Jasně! To je chlap, co miluje chlapy!“

S otevřenou pusou jsem zíral na osmiletou světaznalou princeznu, která z pokoje odcházela hrdě středem. Že já si vůbec dělám starosti!

Autor: Karel Janďourek | středa 11.5.2016 12:01 | karma článku: 20.20 | přečteno: 555x

Další články blogera

Karel Janďourek

U doktora, aneb "Takhle ne, mladý muži!"

Náš obvodní doktor mě poslal kvůli jedné lapálii ke specialistovi. Hrdě jsem se objednal a ve stanovený čas nakráčel na kliniku.

14.3.2017 v 12:01 | Karma článku: 34.96 | Přečteno: 2556 | Diskuse

Karel Janďourek

Na pubertu jedině s helmou!

Dcerka nám roste do krásy .... a do puberty. Zatím je to ještě roztomilé, ale už se nám tam vkrádají poněkud drsnější prvky.

7.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 26.05 | Přečteno: 1817 | Diskuse

Karel Janďourek

Hajdom, hajdom.... aneb "Jak jsme (ne)zpívali koledy"

Ke Štědrému večeru patří koledy. To mi nikdo nevymluví. Loni dcerka chodila na flétnu, tak jsme pod stromečkem pískali, ovšem letos v září zůstala flétna v šuplíku a malá slečna se vrhla na házenou... Musel jsem na to jinak.

3.1.2017 v 12:01 | Karma článku: 14.15 | Přečteno: 419 | Diskuse

Karel Janďourek

Švédova Trojka a Kuchaři - vítěz naší rodinné hitparády

Naší rodinnou hitparádu pro rok 2016 vyhrála kapela Švédova trojka s písničkou Kuchaři. Abychom předešli případnému nedorozumění, toto vítězství není spojeno s žádnou věcnou cenou, ani finančním ohodnocením.

15.12.2016 v 11:50 | Karma článku: 9.10 | Přečteno: 257 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Čtu opravdu, co čtu?

Včera. Divadelní zkouška v malém, příjemném sálu a nakonec zajímavá diskuse, která strhla všechny účastníky. Hrajeme dnes.

24.6.2017 v 3:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Karel Ábelovský

Woknoviny - úvaha o tlusté čáře

... a nejen za minulostí - nehledejte zde však souvislost s minulostí komunistickou, resp. socialistickou a ani s Listopadem, jakkoliv se taková asociace asi mnohým, tedy těm s pamětí, jistě nabízí - varování "odnikud nikam" blog.

23.6.2017 v 15:07 | Karma článku: 7.75 | Přečteno: 108 | Diskuse

Luděk Bouška

Modlitba za ovoce ducha

Modlitba za ovoce ducha inspirovaná textem listu Galatským 5,23: Ovoce Ducha Božího je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání.

23.6.2017 v 12:00 | Karma článku: 8.67 | Přečteno: 170 | Diskuse

Jan Vargulič

Turecký med..Jak mi kdysi chutnal a teď už nechutná vůbec..

K divům mého dětství patřil chlápek s fezem na hlavě, jenž stál na pouti za pultem krámku, mával sekáčkem a ze špalku tureckého medu odsekával bílé plátky Balil je do papíru a chtěl tři kačky. A mluvil česky..

23.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 31.61 | Přečteno: 1981 | Diskuse

Marketa Kadhi

Očima Češky v Anglii V - Poslední rozloučení

Smrt patří k životu, nebo, lépe řečeno, k životu patří i smrt Všechny národy a kultury mají své způsoby rozloučení se se zemřelými a ne všechny musí být smutné

23.6.2017 v 0:32 | Karma článku: 20.89 | Přečteno: 1011 | Diskuse
Počet článků 110 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1121
Člověk velice všímavý a ještě více upovídaný

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.