Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se učit básničku.... aneb Sergej a jeho "Zázračné prášky"

11. 05. 2016 12:01:00
„Jestlipak už umíte básničku?“ Zeptala se mě moje kamarádka, jejíž dcerka chodí do stejné třídy, jako můj "dáreček".

„Musím říct, že nám dala pořádně zabrat! Docela chápu, že na ní děti dostaly čtrnáct dní...“ pokračovala potměšile, když si v mé tváři jako v otevřené knize přečetla, že u nás doma se žádné večerní drilování veršů nekoná.

Hrdinně jsem odvětil, že to za dva večery zvládneme. „Co by mohlo být těžkého na básničce ve druhé třídě“, říkal jsem si ... To jsem se ovšem šeredně spletl.

Autorem básně byl Sergej Michalkov, jmenovala se „Zázračné prášky“... a „na prášky“ jsem z ní byl hlavně já. Zasekli jsme se už u křestního jména autora. Jméno, které v češtině snad ani nemá ekvivalent, holka tak dlouho pletla, až jsem se odhodlal k mimotechnické pomůcce: „Žádný Uděj.. Sergej!“ Zadeklamoval jsem s důrazem na první slabiku. „To jméno opravdu začíná jako to sprosté slovo...“ trochu jsem se až lekl vlastní odvahy „prostě jako kdybys chtěla říct ́kakej ́, ale sprostě“ motal jsem se kolem problému jako slon v porcelánu.

Dcerka se postavila doprostřed pokoje a začala znovu: „Zázračné prášky, Ser.....ééééé“ a mě na čele vyskočily kapičky potu. Došlo mi, že jestli tu pomůcku chci opravdu dotáhnout do konce, budu muset vysvětlit i druhou část. Upřímně řečeno, v této věci jsem už odvahu hledal marně.

Samotná básnička, to byl teprve oříšek. Její náročnost spočívala v tom, že neměla žádný děj. Autor prostě popsal všechno, co se dá vidět v lékárně. K tomu všemu dost chaoticky a bez ladu, či skladu: posuďte sami:

Ve vitríně baňky, sklínky,

váhy, misky na kelímky

... Opravdu existují misky na kelímky? To je něco jako obaly na sáčky? Automaticky mi naskočilo klasikovo zlidovělé: „vracejte podšálky!“

prášky, kapky, ampulky,

tabletky a pilulky,

... Dosud jsem si myslel, že prášky, tabletky a pilulky je jedno a to samé....

oplatky a tuby s mastí,

obvaz, sáčky s leukoplastí,

... Oplatky? V lékárně mezi léčivy? To do toho básník zahrnul i lékárníkovu svačinu...

plechovky a krabice,

vitamíny Á, Bé, Cé

Plechovky a krabice? To jsme se octli na skládce... Vytvořil jsem si vlastní rým

Už jsem ve svém věku v životě slyšel i četl hodně stupidit, ale tohle dílko bych směle zařadil do TOP TEN!

No uznejte, že něco takového se naučit, to chce opravdu hodně trpělivosti... a nebo hodně prášků. Neměli jsme ani jedno a tak jsem vsadil na hravost: Text jsem měl před sebou otevřený a holce jednotlivé části předváděl: Váhy jsem naznačil tak, že jsem ruce otočil dlaněmi nahoru a střídavě jimi zapumpoval, rukama jsem naznačoval tvar baňky i ampulky, prášky jsem dělal tak, jako bych si sypal sůl do úst, vzápětí jsem naznačoval kapátko.... Abych připomněl tabletky, jsem si ťukal na dlaň, jako že si hraji s tabletem a když přišly na řadu pilulky, dělal jsem „pilota“. Na tyhle nápovědy jsem byl obzvláště pyšný.

Takhle s nápovědami dcerka text párkrát překoktala, ale mě bylo jasné, že bez nich to nepůjde....

Druhý den, když přišla řeč na básničku, holka mě posadila: „Nic neukazuj!“ a vystřihla jí bez jediného zaškobrtnutí. Spadla mi čelist...

„My jsme si to s holkama opakovali ve družině...“ pronesla jenom tak mimochodem, „jo a to jméno... měl jsi mi vysvětlit, že je to jako dvě slova: Ser a gej!“

„A ty víš, co znamená slovo gay?“ zeptal jsem se vyplašeně.

„Jasně! To je chlap, co miluje chlapy!“

S otevřenou pusou jsem zíral na osmiletou světaznalou princeznu, která z pokoje odcházela hrdě středem. Že já si vůbec dělám starosti!

Autor: Karel Janďourek | středa 11.5.2016 12:01 | karma článku: 20.20 | přečteno: 566x

Další články blogera

Karel Janďourek

Až budu těhotná

U nás doma sledujeme jeden z mnoha nekonečných televizních seriálů. Já vím, že to asi przní vkus, ale na druhou stranu jsme přece národem, který stvořil tak legendární postavu, jako byl doktor Štrosmajer....

17.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 631 | Diskuse

Karel Janďourek

Vibrátor... aneb lepší, než dlouhý vysvětlování

Pomalu nám začal školní rok a rozebíhají se kroužky. To je veliký nápor na rodinnou organizaci a logistiku.

26.9.2017 v 9:40 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 922 | Diskuse

Karel Janďourek

U doktora, aneb "Takhle ne, mladý muži!"

Náš obvodní doktor mě poslal kvůli jedné lapálii ke specialistovi. Hrdě jsem se objednal a ve stanovený čas nakráčel na kliniku.

14.3.2017 v 12:01 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 2848 | Diskuse

Karel Janďourek

Na pubertu jedině s helmou!

Dcerka nám roste do krásy .... a do puberty. Zatím je to ještě roztomilé, ale už se nám tam vkrádají poněkud drsnější prvky.

7.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 26.56 | Přečteno: 1926 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Tichý(Bnj)

Návrat domů aneb rozloučení s Prahou

Osudová Praha? Jak se to vezme. Praha mi v životě mnohé dala. Poprvé (kromě návštěv s rodiči, se školou či kamarády) jsem se zde ocitl v letech 1983 až 1988 na studiích.

19.10.2017 v 15:03 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jan Jílek

Život bez víry, život ve strachu

Dostal jsem velmi zajímavou knížku, jménem:„Zadní vrátka do nebe. Od Lionela Bluea. Rabín, anglický Žid, který prošel jistou měrou náklonností k marxismu, jako mnoho jeho souvěrců, aby se z něj stal hluboce věřící.

19.10.2017 v 12:50 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 371 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Malá Itálie uprostřed Prahy

,,Fuj, to je hnus." Zhrozila jsem se po otevření české konzervy loupaných ,,italských" rajčat. Teď už chápu, proč si tady lidi stěžujou na nekvalitní potraviny neboli na rozdíl potravin pro východní a západní trh.

19.10.2017 v 6:03 | Karma článku: 32.90 | Přečteno: 2692 | Diskuse

Jana Aulehlová

Držím pusu, krok už ne

Manžel je totálně naštván, že nechci vincentku. Dcera zase neudrží smích a syn mě paroduje. Žádná viditelná lítost. Jak promluvím, přivádím každého k smíchu. Ani se jim nedivím, protože chodím s píšťalkou na krku.

18.10.2017 v 19:20 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 326 | Diskuse

Jan Jílek

Svoboda je jen jedna

Měl jsem včera těžký den. Hlavně pracovně, ale konec dobrý, všechno dobré. Mám už starší „Vivofit.” Zařízení, co měří počet kroků, ušlých kilometrů, čas, spotřebované kalorie atd.

18.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 301 | Diskuse
Počet článků 112 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1139
Člověk velice všímavý a ještě více upovídaný


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.