Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak mé děti přicházejí o iluze

14. 09. 2016 12:00:50
„Tatí, jak se jezdí na tomhle?“ zavolala na mě dcerka na návštěvě v jednom nejmenovaném sportovním řetězci. Pod paží táhla skateboard.

Děti jsou úžasné. Tedy do určitého věku... Mají dojem, že táta zvládne prostě všechno! Každý rodič by si toho měl patřičně vážit, protože to netrvá věčně.

Jasně si vzpomínám, jak jsem svému prvorozenému synkovi kdysi dávno na nějakou banální otázku typu „Proč se něco děje tak a tak?“ bezelstně, leč pravdivě odpověděl: „Jó, hochu, to nemám tušení!“

Potom jsem čelil jeho zděšenému pohledu: „Jak to? Vždyť ty přece víš všechno!“

Dnes je chlapcovi patnáct. Při rozhovoru se mnou protáčí oči v sloup, u počítačových her si ťuká na čelo a na hřiště mě vyprovází úšklebkem a pichlavými slovy: „Hlavně si, otče, něco neudělej!“

Dcerka, to je ještě něco jiného: Jezdíme spolu na kole, na lyžích, učím jí kopat do míče, pinkat, házet na koš... a ješitně cítím, jak má okolo tatínka vytvořenu tu gloriolu neomylnosti. Nebo tedy donedávna měla. Nevím, který čert mi nakukal, abych sebevědomě popadl ten zpropadený skejt. Něco mě mělo varovat, že jak tam není balón, tak to není úplně moje parketa.

„To musíš takhle!“ postavil jsem se na prkno pravou nohou, levou se odrazil ..... a v té chvíli mi ujela pevná zem pod nohama! Mé tělo se na okamžik ocitlo v horizontální poloze a vzápětí naplocho narazilo na betonovou stěrku.

Ihned jsem se zvedl, tváříce se, jako by tohle bylo v plánu. Já blázen jsem měl dokonce na jazyku něco ve stylu: „tak takhle se to dělat nemá a teď ....“

Nebojte se, neřekl jsem to!

Děvče mezitím přineslo náčiní, které odjelo kamsi o pár regálů dále, sjelo mě jízlivým pohledem od hlavy k patě a prohlásilo: “Tak já to radši uklidím, ne?“

Přikývl jsem, prohmatávaje si naražené zápěstí. Rychlým pohledem jsem zkontroloval, jestli nedošly újmě náramkové hodinky a pak už jenom koukal směrem ke stojanu, kam náčiní patřilo. U toho stojanu stál můj tatínek. Tedy stál.... Opíral se o něj.... Jednou rukou. Druhou si přidržoval brýle, aby mu nespadly, protože byl ohnutý v pase a řval smíchy

Jogíni prý věří, že minuta smíchu prodlouží život o hodinu.

Sice o mě dcerka ztratila ty krásné iluze, ale zase jsem svému otci prodloužil život minimálně o půl hodinky. To za to stojí, ne?

Autor: Karel Janďourek | středa 14.9.2016 12:00 | karma článku: 22.54 | přečteno: 899x

Další články blogera

Karel Janďourek

Až budu těhotná

U nás doma sledujeme jeden z mnoha nekonečných televizních seriálů. Já vím, že to asi przní vkus, ale na druhou stranu jsme přece národem, který stvořil tak legendární postavu, jako byl doktor Štrosmajer....

17.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 631 | Diskuse

Karel Janďourek

Vibrátor... aneb lepší, než dlouhý vysvětlování

Pomalu nám začal školní rok a rozebíhají se kroužky. To je veliký nápor na rodinnou organizaci a logistiku.

26.9.2017 v 9:40 | Karma článku: 20.67 | Přečteno: 922 | Diskuse

Karel Janďourek

U doktora, aneb "Takhle ne, mladý muži!"

Náš obvodní doktor mě poslal kvůli jedné lapálii ke specialistovi. Hrdě jsem se objednal a ve stanovený čas nakráčel na kliniku.

14.3.2017 v 12:01 | Karma článku: 35.81 | Přečteno: 2848 | Diskuse

Karel Janďourek

Na pubertu jedině s helmou!

Dcerka nám roste do krásy .... a do puberty. Zatím je to ještě roztomilé, ale už se nám tam vkrádají poněkud drsnější prvky.

7.2.2017 v 12:02 | Karma článku: 26.56 | Přečteno: 1926 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Tichý(Bnj)

Návrat domů aneb rozloučení s Prahou

Osudová Praha? Jak se to vezme. Praha mi v životě mnohé dala. Poprvé (kromě návštěv s rodiči, se školou či kamarády) jsem se zde ocitl v letech 1983 až 1988 na studiích.

19.10.2017 v 15:03 | Karma článku: 8.63 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jan Jílek

Život bez víry, život ve strachu

Dostal jsem velmi zajímavou knížku, jménem:„Zadní vrátka do nebe. Od Lionela Bluea. Rabín, anglický Žid, který prošel jistou měrou náklonností k marxismu, jako mnoho jeho souvěrců, aby se z něj stal hluboce věřící.

19.10.2017 v 12:50 | Karma článku: 14.05 | Přečteno: 371 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Malá Itálie uprostřed Prahy

,,Fuj, to je hnus." Zhrozila jsem se po otevření české konzervy loupaných ,,italských" rajčat. Teď už chápu, proč si tady lidi stěžujou na nekvalitní potraviny neboli na rozdíl potravin pro východní a západní trh.

19.10.2017 v 6:03 | Karma článku: 32.90 | Přečteno: 2692 | Diskuse

Jana Aulehlová

Držím pusu, krok už ne

Manžel je totálně naštván, že nechci vincentku. Dcera zase neudrží smích a syn mě paroduje. Žádná viditelná lítost. Jak promluvím, přivádím každého k smíchu. Ani se jim nedivím, protože chodím s píšťalkou na krku.

18.10.2017 v 19:20 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 326 | Diskuse

Jan Jílek

Svoboda je jen jedna

Měl jsem včera těžký den. Hlavně pracovně, ale konec dobrý, všechno dobré. Mám už starší „Vivofit.” Zařízení, co měří počet kroků, ušlých kilometrů, čas, spotřebované kalorie atd.

18.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 13.87 | Přečteno: 301 | Diskuse
Počet článků 112 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1139
Člověk velice všímavý a ještě více upovídaný


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.